Třídenní filmová přehlídka s příznačným názvem Minulost v Přítomnosti připomněla tragickou noc z 8. na 9. března 1944, kdy bylo v Osvětimi-Birkenau zavražděno 3792 československých Židů z tzv. terezínského rodinného tábora. Prostřednictvím mimořádných filmů a diskuzí s odborníky i potomky přeživších se diváci mohli zamyslet nad důsledky holocaustu a jeho odkazem pro současnou společnost. Akce byla určena pro školy a širokou veřejnost a vznikla ve spolupráci s Národním filmovým archivem a kinem Přítomnost.

„Vybráné snímky vznikly mezi 40. a 60. lety v autentických lokacích. Je důležité je vidět ale i proto, že vybízí k tomu je vnímat současnou optikou. Je dobré si uvědomit, že ty filmy, na které se díváte, nereprezentují něco, co je daleko, něco, co bylo, něco, co už se nikdy v životě nemůže stát a nemůže opakovat” zdůraznil ve svém úvodu Tomáš Hubáček, filmový historik Národního filmového archivu. 

Součástí programu pro školy byla projekce dokumentu Město darované Vladimíra Kresla z roku 1965, který využívá archivní záběry z německého propagandistického filmu Theresienstadt – Vůdce daroval židům město. Ten měl v roce 1944 přesvědčit Mezinárodní Červený kříž, že Židé v Terezíně žijí v dobrých podmínkách. Realita však byla tragická – po natáčení byli většina vězňů deportována do Osvětimi. Kresl tyto záběry konfrontuje s terezínskými kresbami Bedřicha Fritty a autentickými svědectvími, což dělá z jeho snímku mimořádně silný umělecký i historický dokument. Projekci předcházel úvod filmografa Národního filmového archivu Tomáše Hubáčka a během diskuse se studenty historik Zbyněk Tarant vysvětlil různé historické souvislosti. Dalším zásadním filmem byl Transport z ráje (1962), který vznikl podle předlohy Arnošta Lustiga. Režisér Zbyněk Brynych zasadil příběh do autentických prostor Terezína a obsadil do rolí i přeživší vězně. Jeho cílem bylo zachytit každdodennost v táboře a ukázat realitu, kterou se nacisté snažili zkreslit propagandou. Diskuse se zúčastnila také dcera Arnošta Lustiga, Eva Lustigová, která studentům přiblížila život a dílo svého otce, ale i svoji osobní zkušenost jako zástupce druhé generace z hlediska přenosu mezigeneračního traumatu. 

Víkendové projekce pro veřejnost představili další významné filmy české kinematografie, mezi nimi Démanty noci Jana Němce, Daleká cesta Alfréda Radoka, A pátý jezdec je strach  Zbyňka Brynycha. Všechny filmy uvedl a do kontextu zasadil filmový historik Tomáš Hubáček. V sobotu proběhl také mezigenerační dialog o židovské identitě po válce, která nabídla porozumění a hlubší pohled na to, jak válka ovlivnila jednotlivce a jejich vztah k identitě a co znamená být Židem v dnešním světě. Pozvání přijali zástupci tří poválečných generací. Obě diskuse moderoval Michal Kaderka, pedagog a odborník na mediální gramotnost.

Foto: NFA